Říjen 2012


V žádném případě nezkoušejte drogy pokud k tomu nemáte pádný důvod a jste ještě ke všemu psychicky zatížení

25. října 2012 v 11:20 Drogy
Pokud máte depku dejte si redši mátový či meduňkový čaj. Pokud jste zvyklí na marihuanu tak vám v malém množství také neuškodí, ale v žádném případě si nedávejte bong !

Kokain

25. října 2012 v 11:08 Drogy
Kokain



koks,koksíček,K,cukr (cocaine, coke, blow, snow, crack, Bolivian marching powder, Betty white, happydust).

OBECNĚ
Kokainovník pravý (Erythroxylum coca) pochází pravděpodobně z vlhkých pralesů na východních svazích bolívijských a peruánských And. I když největším producentem kokových listů je Jižní Amerika (Kolumbie, Peru, Bolívie a severozápadní Brazílie), pěstuje se omezeně i na Jávě, Srí Lance a v Austrálii. Pokusně se jako jednoletá kultura ověřovala dokonce i na černomořském pobřeží Kavkazu. Plantáže koky, tzv. cocales, se nejčastěji zakládají na lesních mýtinách. Mladá rostliny vypěstované ze semen nebo řízků ve školkách, se přesazují do plantáží po dosažení výšky 30 až 50 cm. Při pečlivém ošetřování dávají již za 1,5 roku sklizeň prvních listů. Ve stáří tří let se trhají třikrát až čtyřikrát ročně, životnost plantáže je asi 20 let. Natrhané listy se opatrně suší, neboť nesmí přeschnout, ani zčernat. Správně usušená droga má vůni podobnou naší komonici a dává zelený odvar mdlé, trávovité chuti.

Povzbuzující účinky koky, schopnost tišit hlad a velký obsah vitamínů pomáhaly Indiánům vydržet dlouhé a namáhavé přesuny v horách. Inkové uctívali koku jako posvátnou rostlinu a věřili, že je sídlem Mamy Cocy, svůdné ženy, která jim může přinést požehnání. Inkové ji používali při náboženských obřadech a při iniciacích (obřad spojený se vstupem do dospělosti). V 16. století po dobytí Inské říše Španěly se rozšířila závislost na žvýkání koky mezi domorodým obyvatelstvem. Španělé z toho těžili a nutili otupené Indiány do úmoru pracovat ve stříbrných dolech.

Postupně se tento "elixír života" rozšířil po Evropě a od poloviny 19. století začal být využíván obchodně (pastilky, nápoje, včetně známé coca-coly). Roku 1860 byl z rostliny izolován kokain. Hlavní význam kokainu byl ve využití anestetického účinku, přičemž byly zároveň staženy periferní cévy. To bylo žádáno v nosním, ušním a krčním lékařství a v oftalmologii. Dnes je nahrazen účinnými syntetickými preparáty např. prokain, který je součástí injekcí u zubaře.

Většina objemu koky,který se dnes z Jižní Ameriky vyváží se používá nelegálně. Její obyvatelé listy koky stále hojně žvýkají. Většinou však proto, aby zapomněli na strasti každodenního života (komplikované ekonomicko-sociálně-politické poměry). Nejvíce kokainu dnes produkují Bolívie, Brazílie, Peru, Paraguay, Kolumbie, Ekvádor, Venezuela.

U nás se kokain vyskytoval za 1. republiky a v lepších společnostech se hojně šňupal. Později tato vlna obliby opadla. V současnosti se u nás kokain opět těší oblibě, pro jeho cenu však ne v takové míře jako ostatní, levnější drogy.

V osmdesátých letech došlo k velké vlně popularity kokainu v USA (převážně mezi yuppies) a pět let po tom, jako obvykle, také v západní evropě. Experimentování s kokainem prováděl také S. Freud, který si myslel, že zbaví přítele morfinismu a zatím zapříčinil jeho kokainismus. Jeho samotného stálo velké úsilí, aby přerušil experimenty na sobě. Kokain brali královna Viktorie i Winston Churchill.

DOBA PŮSOBENÍ
Účinek je podle způsobu aplikace pozorovatelný za několik sekund až minut a trvá asi půl hodiny. Někteří tvrdí, že se účinky projeví až po několika aplikacích. K odeznění akutní intoxikace dojde za jednu až dvě hodiny.

APLIKACE
Je třeba rozlišovat tradiční žvýkání listů koky a vlastní kokainizmus, tj. zhoubnou formu toxikomanie. Žvýkači, takzvaní coqueros , tvoří početnou skupinu asi 10 milionů lidí, převážně latinskoamerických domorodců. Kokové listy se totiž v tomto případě žvýkají spolu s páleným vápnem či alkalickým rostlinným popelem, čímž se kokain zmýdelní a nepůsobí tak agresivně. Nejrozšířenějším způsobem je šňupání, ale intravenózní aplikace účinky kokainu znásobuje i urychluje.

ÚČINKY
Účinky kokainu jsou různé po požití prášku, šňupání či kouření.

V některých oblastech pěstování, např. v Bolívii, se koka legálně prodává porcovaná ve varných sáčcích. Tento čaj má mírně stimulační účinky, bez vedlejších intoxikačních projevů kokainu. Zmenšuje bolesti hlavy i žaludku, zvyšuje fyzické a duševní síly člověka, s medem slouží k uklidnění žaludku apod. Také některé formy diabetu se léčí kokou. V posledním období se zde objevuje řada dalších výrobků, např. zubní pasty, krémy a nápoje, které obsahují výtažky z listů koky.

Při prvním požití kokainu se neobjevují příjemné prožitky, ale naopak pocity srdeční slabosti, třes rukou, rozšíření zornic, bledost a mrazení. Teprve opakované požívání kokainu vede k vyvolání stavu euforie, projevující se pocitem blaženosti a spokojenosti. Kokainista je veselý, s příjemnými halucinacemi, ale také družný, což se projevuje snahou sdružovat se do kroužků. S oblibou svádějí k této toxikomanii i jiné osoby. Při vysokých dávkách se může objevit úzkost, zkreslené vnímání i vztahovačnost. Objevuje se chlad v obličeji, pocit svědění kůže se vykládá buď existencí "zvířátek", nebo "krystalů" v kůži. Může docházet k poruchám vidění, vnímání záblesků, k iluzím. Při velmi vysokých dávkách je zde obraz paranoidně halucinatorní psychózy, někdy jen strach. Při těžké otravě uživatel často umírá v důsledku ochrnutí dýchacího centra.

Často se objevuje bušení srdce, nespavost, ztráta REM spánku (snění). Kokain zasahuje do neurotransmiterů, pravděpodobně brzdí zpětné vstřebávání noradrenalinu a zvýšeně uvolňuje dopamin. V synapsích klesá obsah serotoninu (blokuje se přeměna tryptofanu v serotonin). Komplikace je v tom, že kokain bývá někdy používán k potlačení nepříjemných příznaků lidmi, kteří berou heroin a amfetamin.

Bezprostředními účinky jsou povzbuzení, dobrá nálada, aktivita, zvýšené sebevědomí, pokles až ztráta chuti k jídlu, později kolísání nálad až záchvaty vzteku. Pohlavní pud je vystupňován a ženy se stávají nymfomanickými.

Viditelné příznaky jsou, rozšířené zornice, výtok z nosu (při šňupání), chraplavý hlas, bledost, hubnutí.

VZHLED



KOKA
Erythroxylum coca, kokainovník pravý či koka, patří do stejnojmenné čeledi. Je to keř nebo malý strom s prutovitými větvemi krytými červenohnědou borkou (odtud i staré české jméno "rudodřev"). Má podlouhlé až obkopinatě podlouhlé kožovité listy s charakteristickou žilnatinou. Drobné bělavé květy vyrůstají v chudokvětých svazečcích. Plod je podlouhle vejcovitá, asi 1 centimetr dlouhá jednosemenná peckovice, v době zralosti červená. Nažloutlé až světle hnědé vřetenovité semeno má velký endosperm.

KOKAIN
Jsou to bílé lesklé krystalky bez zápachu s nahořklou chutí.


NÁVYK
Návyk na kokain lze dlouhodobě snášet, asi jako u morfia a dotyční říkají, že kdyby nebrali kokain, byli by stejně alkoholici, nebo něco podobného. Pokročilí konzumenti se dostávají do stavu, kdy stavy kocoviny po odeznění účinků, řeší zase další dávkou.

NEBEZPEČÍ
V intoxikaci může dojít k epileptickým křečím. Po aplikaci a odeznění příjemné reakce může trvat těžká kocovina.

Nejčastější poškození organismu při dlouhodobém užívání:
Při šňupání je to kašel s vylučováním tmavého hlenu, bolesti v krku, krvácení z nosu, případně proděravění nosní přepážky.
Při jakékoli aplikaci pak ztráta tělesné váhy, křeče, agresivita, deprese, pocity pronásledování a sebevražedné pokusy.
Hlavními riziky jsou poruchy srdeční činnosti, vznik toxické psychózy, náchylnost na infekční onemocnění a poškození psychiky.

CHEMIE
C17H22CINO4 - benzoylekgoninmetylester.
Jde o tropanové alkaloidy, kde je dominantním a také nejznámějším alkaloidem kokain. Jeho obsah činí zpravidla 90 procent z celkového množství 0,2 až 0,8 procenta bází tohoto typu. Pro praktické využití bývá kokain chemicky upraven na chlorid kokainia.

VÝROBA
Vlastní kokain (benzoylekgoninmetylester) se získává jako čistá látka několika etapami laboratorního zpracování. Syntetická výroba je totiž drahá a zcela nevýhodná. Vlastní báze kokainu se nazývá crack, klasický je v podobě jeho solí. Obě látky jsou nelegální, řazené mezi tvrdé drogy.

koka listy - koka pasta - kokainová báze - kokain hydrochlorid.

Pasta z koky je meziproduktem při zpracování listů koky na kokain a mívá koncentraci 40 až 50 % kokainu. Užívání této pasty (basuko, susuko) je běžné v narkomanských komunitách Jižní Ameriky.

(CRACK-viz clanek Crack)
Crack je volná báze kokainu. Crack je bílá krystalická látka, která se aplikuje kouřením, často ve směsi s tabákem nebo marihuanou. Bezprostředními účinky jsou vyvolání silně emočního, euforického stavu a příval energie. Mezi hlavní rizika patří zkratkovité chování, prudké změny nálad i jednání a také to, že krátké, asi desetiminutové působení vede často k tomu, že se kouří v patnáctiminutových intervalech několik hodin, často až do úplného zhroucení organismu. Crack se vyznačuje velmi vysokým stupněm psychické návykovosti - uvádí se, že návyk vzniká už po první či druhé intoxikaci u zvláště disponovaných jedinců.)

Crack

25. října 2012 v 10:59 Drogy
Crack je slangový název pro volnou bázi kokainu. Je to tedy protějšek soli kokainu - hydrochloridu. Kokain jako bílý prášek, který se většinou šňupe, je vlastně volná báze transformovaná pomocí kyseliny chlorovodíkové (HCl) na sůl, protože ta se mnohem lépe rozpouští, tudíž se lépe vstřebává do krevního oběhu uživatele. Při kouření volné báze se uvolňuje navíc jako vedlejší produkt látka, která ve formě soli nevzniká, a crack je proto nebezpečnější, návykovější a má jiné účinky než kokain. C17H21NO4, který se řadí mezi tvrdé, stimulační a narkotické drogy.

Historie

Crack je cenově dostupnější variantou kokainu. Jeho kouření je od počátku osmdesátých let 20. století masivně rozšířeno mezi černošskou populací v USA a v devadesátých letech též v západní Evropě.

Výroba

Crack vzniká tepelnou úpravou kokainu s alkalickým činidlem (nejčastěji se jedná o jedlou sodu, prášek do pečiva ale i vápno) spolu s éterem nebo méně často používaným čpavkem. Nejedná se tedy o novou látku, nýbrž o látku přeměněnou,

Aplikace

Crack se na rozdíl od kokainu nešňupe, ale bývá kouřen, a to ve zvláštních skleněných trubičkách o vnitřním průřezu zhruba 6 mm či v cigaretách s příměsí marihuany a tabáku. Taktéž je možné inhalovat kouř, který vzniká spalováním cracku na pocínované fólii. Jednorázová dávka bývá 10 - 120 mg.

Účinky

Aktivní působící složkou "cracku" je kokain. Samotný "crack", absorbovaný plícemi, působí na CNS podobně jako kokain. Mechanismus jeho působení na mozkovou tkáň není přesně znám: pravděpodobně blokuje absorpci noradrenalinu presynaptickými zakončeními neuronů. Užívání volné báze je nejrychlejší způsob, jak dostat do mozku značné množství kokainu. Kouř se absorbuje v plicích a dostává se do mozku během 4-6 sekund po inhalaci. Účinek cracku dosahuje vrcholu během prvních 30-60 minut po požití a v průběhu další hodiny mizí. Stav intenzivní euforie trvá 5-10 minut. Jinak jsou účinky blízké kokainu.

Návyk a závislost

Hlavním a velice nebezpečným rysem cracku je vysoká návykovost. Ve velice krátké době, často po několika měsících vyvolává silnou psychickou závislost. Crack, stejně jako kokain nemá potenciál způsobovat fyzickou závislost. Oběti cracku trpí v pokročilejším stádiu přeludy a halucinacemi a vážně se zhoršuje jejich fyzický stav. Hlavním problémem jeho užívání je vysoké nebezpečí předávkování, protože je těžké odhadnout množství aktivních látek v často "řezaném" množství.

zdroj:wikipedie...

I'm Back ! :)

25. října 2012 v 10:41 I'M BACK !!! :)
Tak a je to tady autor tohoto blogu se znovu po 3 letech vrací !!! :)